neděle 12. dubna 2015

20+1 nejlepších filmů dva-desátejch let (so far)

Přečetl jsem si v online verzi magazínu Rolling Stone čtenářský výběr dvacítky nejlepších bijáků desátých let 21. století. (Desátá léta - zní to mnohem divněji než třeba zlatá šedesátá, že?) A jak to u žebříčků vybíraných širokým publikem bývá - je to nebetyčná srágora.


Nejenže v něm figurují filmy, které jsou „jen zábavné“ (Avengers, Guardians of Galaxy), „jen Oscarově nudné“ (12 let v řetězech, American Hustle) nebo prostě jen plné hloupostí (Temný rytíř povstal), ona i ta pořadí jsou taková dost pofidérní. Rozhodnutí udělat si vlastní žebříček (což je můj převelice oblíbený formát) na sebe tedy nemohlo nechat dlouho čekat.


Takže:

20. Ona
Chytrá romantická sci-fi o lásce muže a jeho operačního systému. Což je vlastně případ každého, kdo bez přestání visí na svém smartfounu.


19. Birdman
Poslední Oscarovka je tak „meta“, jak jen film může být. Přestože je závěrečná desetiminutovka poměrně zbytečná, a tak vrhá negativní dojem na celou předešlou krasojízdu, Birdman je díky své formě vtahující. Absolutně. Dlouhé záběry kamery (Lubezki v žebříčku poprvé) hudba skvěle podtrhující děj a vynikající herecké výkony.


18. Raubíř Ralf
Další popkulturní lebeda. Raubíř Ralf je „pixarovská disneyovka“ (první svého druhu), díky které budete mít chuť zapojit staré kazetkové Nintendo. A roztomilost na entou.


17. Chata v horách
Dokonalá pocta nejen kultovnímu Evil Dead Sama Raimiho (jehož je Chata takovým falešným remakem), ale i hororu a popkultuře všeobecně. Postmoderní guláš, který Joss Whedon a Drew Goddard navařili, prostě a jednoduše chutná.


16. Captain America: Návrat prvního Avengera
Konečně Marvelovka (snad od dob prvního Iron Mana), která má koule - a vybočuje ze zaběhlého formátu: „Nevadí, že je to úplně blbý, hlavně když je sranda!“ Bratři Russoové Kápovi vtiskli ducha špionážních filmů minulého století (od Hitchcocka po Pollacka), přihodili hitparádní akční scény a okořenili tak skvělý příběh komiksového scénáristy Eda Brubakera Zimní voják


15. Skyfall
I nefanoušek Craigovských „Bondovek“ (tedy spíše Bourneovek) - jako já - musel u Skyfallu zaplesat. Ne, Sam Mendes sice značce nevrátil ten tradiční lesk agenta 007, ale jeho poetičtější zpracování tenhle akční film vynáší rapidně nahoru. A noční bitka v mrakodrapu? Pastva pro oči.


14. Hugo a jeho velký objev
Martin Scorsese zadaptoval knihu Briana Selznicka přesně v tom duchu, v jakém byla napsána - jako neředěná pocta filmu a jeho počátkům. A navíc s ohromným srdcem. Příběh malého Huga je jen berličkou, jak představit kouzelníka tehdy nového média - Georgese Meliése. Pro všechny cinefily bezesporu povinnost.


13. Nespoutaný Django
Tarantino a western. Vysněná kombinace. Tarantino sice nakonec tak docela nenatočil western (spíš blaxploatační film), ale díky jeho nadhledu a parádnímu hereckému obsazení je to stále vynikající podívaná.


12. Píseň moře
Ir Tomm Moore je jednou z nejnápadnějších a zároveň nejpůsobivějších osobností evropského filmu - nejen v kategorii animáčů. Po absolutním snímku Brendan a tajemství Kellsu přišel s další nádherou, v jějímž centru dění je opět Irsko a jeho mýty, poetika. A ornamenty.


11. Walter Mitty a jeho tajný život
Neuvěřitelná dobronáladovka s krásnými záběry, hudbou (Space Oddity vládne) a tématem: žijte.


10. Jak vycvičit draka
Nejlepší fantasy od dob Pána prstenů. Škyťákovo sbližování se s Bezzubkou je zkrátka nádhera.


9. Půlnoc v Paříži
Woody Allen na romanticko. Ubylo tradičního cynického humoru, což ovšem neznamená, že by byla Půlnoc hloupější. Hlavní hrdina - spisovatel - se při návštěvě Paříže kouzlem přenáší do dvacátých let - doby, kdy zde kavárničili Fitzgerald, Gertrude Steinová, Picasso, Dalí, Buňuel či Hemingway. Což jsou jeho idolové. Což máme společné.


8. Nepřítel
Dost možná největší mind-fuck jedenadvacátého století (o titul jde Nepřítel na pěsťovku s Lynchovým Mulholland Drive). Netradiční Jake Gyllenhaal, pavouci a psychoanalýza. A film, se kterým si budete muset trochu polámat hlavu, což se dneska zase tak často nevidí.


7. X-Men: První třída
Málokdo umí blockbustery s takovou parádou, jako Matthew Vaughn. Po klenotech Hvězdný prach a Kick-Ass přišel s retro verzí X-Menů, která skvěle žongluje se vším, co je Vaughnovi vlastní: zábavou a nadhledem, skvělými akčními scénami i funkční emoční stránkou.


6. Prokletý ostrov
Atmosférická lahůdka Martina Scorseseho se skvělým DiCapriem. Příběhově rovněž nejde o vyloženě hloupou podívanou (i když svou pointou v dnešní době nepřekvapí), ale právě díky oné atmosféře je adaptace románu Denise Lehaneho peckou.


5. Scott Pilgrim proti zbytku světa
POPKULTURA! Adaptace komiksové série v režii Edgara Wrighta je ohromující přehlídkou vtipů, narážek a akčních scén. Je překvapivé, že právě spíše komediální režisér Wright zvládá akční scény dnes dost možná vůbec nejlépe.


4. Gravitace
Příběh o vesmíru, přežití a síle ženy nepatří mezi narativní pecky. Ale technická stránka věci, s jakou přišel Alfonso Cuarón - božská kamera, střih i hudba - ta film povyšuje někam... ke hvězdám.


3. Až vyjde měsíc
Nejskvělejší film Wese Andersona. Tečka.


2. Whiplash
Sice Oscara nedostal, přesto je Whiplash filmem, který se z loňských titulů zapsal do kůže nejhlouběji. Viděno několikrát, neomrzelo. Jazz a manická touha být nejlepším. A zase: skvělá kamera, zvuk, herci.


1. Počátek
Tramtadadá! Vítězné fanfáry pějí ódu na Christophera Nolana, který umí prodat nikterat komplikovanou vyprávěnku (vážně bylo tak těžké pochopit, oč ve filmu jde?) stylem, že všichni - kdož pochopí - se cítí jako aspiranti na doktorát z jaderné fyziky. Sny ve snech ve snech však nikdy neomrzí.


+ bonus: Final Cut - dámy a pánové

Nebylo by tak docela košér film Györgyho Pálfiho do žebříčku přidat. I když měl premiéru v roce 2012... Je totiž kompletně složený ze scén starších filmů, aby odvyprávěl univerzální příběh filmové lásky. A tak může na přehoďnožku Sharon Stoneové ze Základního instinktu navázat šílený závěrečný Psycho-pohled Normana Batese/Anthonyho Perkinse a cinefil se tetelí absolutním štěstím.


2 komentáře:

  1. Ona - rozkoukala jsem a pak jsem to vypla, ani nevím proč, něco jsem musela jít dělat, musím si najít čas a konečně se na to podívat.
    Captain America - nepřišlo mi to špatné, ale vidět už to nemusím, pro mě je to film na zkrácení nudného odpoledne.
    Hugo a jeho velký objev - teďka to čtu, na film se chci podívat až po dočtení.
    Jak vycvičit draka - animák, na který se můžu dívat pořád a neomrzí to (no, pořád... nějaká pauza tam být musí).
    První třída - líbilo se mi to hodně, ale zase film, který už vidět nemusím (tak nějak to mám se všemi "komiksovými" filmy.
    Počátek - od Nolana jsem viděla jen Batmana (všechny tři, byla jsem nucena se na to dívat) a nelíbilo se mi to, bylo to dlouhé, nudné a neskutečně patetické, takže nemám moc chuť se dívat na jeho další filmy, hlavně kvůli tomu, jak ho všichni vychvalují, a velká očekávání jsou k vzteku...

    Ještě bys mohl udělat žebříček nejhorších filmů desátých let. :o)
    A promiň za spam, měla jsem chuť se k tomu vyjádřit, i když jsem zrovna člověk, který by filmy hodnotit neměl. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je mi jasné - žebříčky jsou dost subjektivní, sto jazyků=sto chutí. :)

      Nejhorší jsou dobrý nápad, nicméně ve stokách céčkových je příliš mnoho sraček. :) Spíš by šlo "nejpřeceňovanější" nebo "největší zklamání", tedy filmy, kde se hodně čekalo a málo dostalo.

      Vymazat