Kandidáti, kandidáti, kandidáti… Jejich marketing se na vás
sype ze všech stran. Stojí za to?
Někdy je tý vlády lidu tak nějak dost.
Třeba před každejma volbama, kdy se na člověka ze všech
stran sypou výsledky průzkumů (o jejichž relevantnosti se dá výrazně pochybovat
po prezidentských volbách v USA, Brexitu a nakonec i posledních
parlamentkách u nás), volebních hesel, vlogů, záznamů debat a megadebat a
záplav statusů sociální bubliny na faceboocích a twitterech v duchu:
„Hele, nechci vám radit, koho volit, je vaše právo vybrat kohokoliv, ale
tenhlecten kandidát, ten je nejlepší, protože…“
Nakonec se člověk prostě jen těší, až to celé skončí.
Dokonce ho i lehounce přestává zajímat, kdo toho hradního bludišťáka vyhraje,
pokud bude konečně klid. Tedy, tentokrát mě vlastně všeobecně mnohem spíš
zajímá, kdo utře. A ideálně se vrátí na Vysočínu.
A teď si vlastnoručně natluču hubu o vrata, protože si budu
protiřečit.
Jedno z těch pro mě zajímavých témat dneska už v podstatě
každých voleb je marketing, hlavně ten sociální. To, jakým se kandidáti – a hlavně ti
nejsilnější – prezentují, na jakou „útočí“ cílovku, jakými kanály a sděleními.
Mám totiž pocit, že v tomhle směru jsme se v Čechách posunuli rapidně
kupředu – nakonec skvěle to ukázal příklad knížete Karla v minulých
prezivolbách, kdy se z jasného ne-favorita stal vyrovnaný oponent Milouše.
V mnohém za tenhle pokrok můžou sociální sítě, které
přeci jen vyžadují jiný druh přístupu, plus taky skutečnost, že je díky
klasickým i novým médiím ten svět tak nějak… menší. Takže je snadné opisovat od
zkušenějších.
Jak si s tím
kteří poradili tentokrát?
Podotýkám, pány
Hanniga, Kulhánka a Hynka jsem nesledoval, protože ti podle mě neměli už od
počátku mnoho šancí, a proto mi to ani nedávalo smysl. Samozřejmě, že Hannigovi
dělá kampaň nácek Adam B. Bartoš, to je dobrej bizárek, leč zapadá do intencí
naší současné politické žumpy. A Miloš žádnou kampaň nedělá, žejo.
